Kapverdy - ostrov Sal

-Kdy-04/2022

-Čas-5 Dní

-Co tam-Na jaře vodní sporty, slunce, příjemné teplo, relax

-Jak se přepravovat-taxi z letiště do Santa Maria 10 - 15 EUR

-Jídlo-vařili jsme si sami, dovezli jsme si základní koření a na místě nakoupili suroviny na těstoviny a sáláty. Na místě jsou malé supermarkety, za slušnou cenu se dají koupit suroviny na vaření, zelenina a ovoce je drahá, protože se musí dovážet. Jediné originální jídlo, které jsme vypátrali, byly kapverdské sušenky, podobné perníčkům, které se jedí s guavovou marmeládou, ale mě teda moc nenadchly.

-Ubytování-V hlavním městě Santa Maria velký výběr hotelů a apartmánů

-Nezbytná výbava-ochrana proti slunci (došlo i na koupání v dlouhém triku)

-Na co si dát pozor-v každém ročním období zcela jiné počasí, v zimě se kvůli vysokým vlnám na některých ostrovech nedá koupat.

https://mapy.cz/s/dekesuloka

Rozhodli jsme se na jaře si trochu odpočinout v teple. V práci jsme toho oba měli až nad hlavu, já pracovala z domova i během nemoci, a tak jsme byli pořádně vyšťavení. Za odměnu jsme si naordinovali pět dní na Kapverdách na ostrově Sal. Po asi osmihodinovém letu s mezipřistáním na jiném z Kapverdských ostrovů jsme se tak ocitli u moře v příjemných 23 stupních celsia a suchém a svěžím větříku. Kapverdy jsou v zimě a brzy z jara rájem hlavně pro sportovce, kteří sem jezdí za větrem a vlnami buď surfovat nebo kiteovat, a také pro starší lidi, kteří se ani nechtějí koupat (protože jsou příliš velké vlny) ale užívají si příjemného podnebí a sluníčka. Během pozdějšího jara se ale příjemné teploty, kolem pětadvaceti stupňů a suchý svěží vzduch vlivem změny proudění změní na bezvětří, vlhko, dusno a nesnesitelné horko, které údajně zase v létě až do pozdního podzimu vystřídá klasické koupací počasí.

My jsme si s sebou přivezli bodyboardy, které jsme si koupili loni v Lidlu a chtěli jsme je trošku otestovat. Bodyboard je takový mini-surf, na kterém se leží na břiše. Měli jsme šanci si ho vyzkoušet na Havaji a od té doby nás velmi lákalo, si zase někde zajezdit. Na rozdíl od Havaje tady nebyly ostré útesy, o které si Radek tenkrát rozsekl chodidlo, ale zato byly vlny mnohem kratší (vznikaly blíž u pláže) a záleželo na přílivu či odlivu, zda se bude dát jezdit. To asi proto, že jsme tu byli na samotném konci období větrného počasí.

První den bylo polojasno a chladněji, že se nám ani do studené vody nechtělo, každý další den teplota rostla a vlny se zmenšovaly. Bydleli jsme na příjemném klidném místě (Porto Antigo Apartments) a mile nás překvapilo, že všechny okolní hotely dodržovaly od desíti noční klid, takže žádná hudba, řev a párty až do ranních hodin. Byl to tedy skutečný odpočinek. I já, které na pláži obvykle po pár desítkách minut nevydrží v klidu, jsem si pokorně přes poledne několik hodin četla na lehátku pod slunečníkem, po obědě spala a tu a tam jsme si zajezdili na vlnách. Bohužel jsem si hned první den bolestivě spálila nárty u nohou, protože jsem při čekání, než nám uklidí pokoj, abychom se mohli nastěhovat, chodila bosá po pláži, a přestože na obličej i ramena jsem myslela, namazat si chodidla mě tedy vůbec nenapadlo.

Jméno ostrova Sal znamená sůl a popravdě tady není o nic moc víc k vidění než odsolovací nádrže. Jinak krajina doslova připomíná Mars.

Jednou z mála zajímavostí je podmořská socha Krista, ke které se dalo právě od našeho ubytování doplavat. Nebylo to ale pro slabé povahy. Člověk při vstupu do vody i z vody musel bojovat s vlnami a na moři zase s vodními proudy. Těch pět dní se nakonec ukázalo jako „akorát“ abychom se dospali, uvolnili a trochu vyřádili ve vodě a nezačali se nudit. Cesta zpátky byla o něco kratší, protože jsme nemuseli nikde cestou přistávat.